Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Shutterstock

Srdce ve světě zvířat

Srdce známe spíše jako symbol lásky. Kdo má velké srdce, ten je milý a laskavý. Ovšem z odborného hlediska je srdce pulzující sval, jehož činnost nás udržuje při životě. A na jeho velikosti přitom moc nezáleží.

Srdce člověka bije přibližně dvaasedmdesátkrát za minutu, zatímco hibernujícího sviště jenom zhruba pětkrát za stejný čas. Kolibříkovo srdce bije za minutu zase asi 1260krát.

Nyní se zaměříme na hmotnost tohoto orgánu. To lidské váží zhruba 0,3 kilogramu. Srdce takové žirafy zase váží 12 kilogramů.

Srdce žab má pouze jednu komoru. V ní bychom našli zvláštní drážky, které mají za úkol udržet oddělenou krev okysličenou od té neokysličené. Funkce žabího srdce je ovlivněna také tím, že tito tvorové získávají velké množství kyslíku pomocí kůže.

 

Víte, jak velké je velrybí srdce? Zhruba jako malý automobil a váží asi 430 kilogramů. Plejtvák obrovský má tak největší srdce ze všech zvířat na světě.

Nejdokonalejší třídu měkkýšů zastupují hlavonožci Cephalopoda. Do této skupiny patří třeba chobotnice, sépie a olihně. A právě tito živočichové nemají pouze jedno srdce, ale rovnou tři! Po stranách těla mají dvě brachiální srdce, která okysličují krev takovým způsobem, že ji získávají pomocí cév v žábrách. Systémové srdce je pak uloženo ve středu těla zvířete a to rozlévá okysličenou krev po celém těle. Další zajímavostí těchto hlavonožců je jejich modrá krev – zbarvení je způsobeno vysokým obsahem mědi.

 

Nyní se přesuňme do říše hmyzu. Tito živočichové mají otevřený oběhový systém. Krev tedy neproudí žilami, ale dvanácti až třinácti komorami. Samotné srdce nepumpuje krev. Hmyz dýchá pomocí průduchových otvorů a ne plícemi. Krev tedy neslouží k přenášení kyslíku. Srdce hmyzu také nebije samo, ale pomáhají mu v tom zvláštní okolní svaly.

V živočišné říši se najdou také jedinci, kteří srdce nemají. Třeba takové žížaly místo něj mají jakási nepravá srdce, kterých je celkem pět a jsou ovinuty kolem jícnu. Tato „srdce“  neslouží k pumpování krve, pouze jakýmsi způsobem tlačí na žíly a tak způsobují cirkulaci krve v těle. Žížaly nemají ani plíce, tito živočichové dýchají povrchem kůže.

 

Zástupce kaprovitých, rybka s názvem Dánio pruhované má zvláštní srdce, které má schopnost dorůstat. Pokud je sval nějakým způsobem poškozen, nic se neděje, zahojí se a doroste. Podle odborných studií se zhruba 20 procent srdce obnoví asi za dva měsíce.

Anketa

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 1