Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: Shutterstock

Co ukrývá Staroměstský orloj?

V centru pražského Starého Města najdeme jednu z nejtajemnějších památek české historie – Staroměstský orloj. O těchto astronomických hodinách koluje mnoho legend a záhad.

Podle jedné pověsti je pražský orloj silně spjat s osudem českého národa. Pokud se zastaví, je to s námi špatné. Už od doby svého vzniku je Staroměstský orloj spojován s okultismem. Nejznámější je asi pověst o mistru Hanušovi, který měl být jeho tvůrcem. Ten údajně zhotovil složitý stroj na zakázku pro pražské radní a následně byl konšely oslepen. To proto, aby už nikdy nebyl schopný něco podobného sestavit. Hanuš se za to však prý pomstil. Nechal se k orloji odvést a zničil kola, tedy samotné srdce astronomických hodin. Trvalo celé roky, než je dokázal někdo opravit. To byla ovšem pověst, historická fakta jsou jiná. Orloj měl sestrojit hodinář jménem Mikuláš z Kadaně (1350–1419), a to s pomocí výpočtů jednoho z předních učenců té doby, matematika Jana Šindela (1375–1456). To stojí v orlojnické knize, která byla objevena teprve v roce 1942. V ní bychom našli opis německé listiny z roku 1410, kde je uvedeno poděkování radnice právě Mikuláši z Kadaně za dobře odvedenou práci. Ten za odměnu dostal dům v Praze a také dobře zaplaceno.

magazin.cz

 

Odborníci označili legendu o Hanušovi za špatnou interpretaci dochovaných pramenů. Hanuš totiž skutečně existoval, byl však jenom správcem orloje, ne jeho stavitelem. Navíc správcovství vykonával až za několik desítek let po dostavění orloje. O prvních letech po uvedení hodin do provozu se však mnoho pramenů nezmiňuje. Nic tedy není jisté. Ještě v roce 1912 byste na orloji našli pamětní desku s nápisem, že jeho autorem je právě mistr Hanuš.

Existují však děsivější pověsti než ta o Hanušovi. Orloj má prý jakousi zlou moc. Není se čemu divit, vždyť je jeho vznik spojen s alchymisty, astrology a proroky. Všichni tito lidé prý ovládali magii a temné síly. Na mystičnosti hodinám přidávají také všechny jeho funkce. Nejedná se totiž o pouhé hodiny. Přináší informace i o astronomických cyklech, poloze Slunce a Měsíce. Prostý lid té doby v tom neviděl nic dobrého a spojil si vznik orloje se samotným ďáblem. Bez jeho pomoci by přeci nikdo nebyl schopný podobné dílo vytvořit. Tak vznikly historky, že je orloj vlastně okem ďáblovým a jakousi časomírou zla, která jenom odpočítává zbývající čas do konce světa. Někteří lidé se na stroj báli pohlédnout, protože věřili tomu, že může ovládnout jejich duši. Křesťanští hodnostáři se proto orloji raději úplně vyhýbali.

Jsou dávné tajemné příběhy pouhým výplodem nevědomosti a pověrčivosti? Nebo mají nějaký reálný základ? S jistotou lze říci, že orloj nebyl určen prostým lidem. Ve všech jeho funkcích se vyznali jenom učenci. Nabízí se otázka, proč jsou astronomické hodiny tedy umístěny zrovna na náměstí a ne na místě určeném pro učence, třeba v blízkosti univerzity. A to není jediná pozoruhodnost. Dnes z okének na orloji vystupují apoštolové. Původně v těchto místech však byla jakási tabulka, na které byli vyobrazeni planetární strážci jednotlivých hodin během dne. Tento údaj byl nezbytný pro provádění určitých magických i alchymistických rituálů.

Reklamní zóna 193 Seznam: NE
magazin.cz

 

V jedné dávné české legendě se praví, že je orloj spjat s osudy naší země. Pokud se údajně hodiny zastaví, nevěstí to nic dobrého. K tomu však došlo v historii několikrát. Třeba o Silvestru v roce 2001 se zastavily jedny věžní hodiny. Snažil se nás orloj před něčím varovat? Možná ano, v srpnu následujícího roku naši zemi zasáhly katastrofické tisícileté povodně. Že by náhoda?

Před orlojem došlo dne 21. června 1621 k popravě 27 českých pánů, vůdců stavovského povstání. Useknuté hlavy byly po dlouhou dobu vystaveny na Mostecké věži. Poté byly lebky uloženy v Týnském chrámu, odkud však zmizely neznámo kam. Duše zemřelých prý nikdy nenalezly klid a každý rok se dne 21. června vrací k orloji. Údajně se zde má sejít všech 27 pánů, chvíli tu stojí a pozorují astronomické hodiny.

Asi nejznámější postavou orloje je kostlivec, tedy smrt. Jeho přítomnost má být jakýmsi mementem mori. Podle pověsti kostlivec svým kývnutím způsobí českému národu zlé časy, když se orloj na dlouhý čas zastaví. Této zkáze pak může zabránit pouze nevinný chlapec, který se narodil na Nový rok. Ten musí o půlnoci, když začnou opravené hodiny bít, přeběhnout Staroměstské náměstí od Týnského chrámu k radnici. Pokud přiběhne k orloji před posledním odbitím a trefí ještě kamenem kostlivce, neštěstí zemi nepostihne. K poslední delší poruše hodin došlo v dubnu roku 2011, kdy byl orloj opraven až po dvaceti dnech. Jaké neštěstí naší zemi postihne?

magazin.cz

 

Pokud byste chtěli změnit podobu orloje, ať už v dobrém či zlém smyslu, postihla by vás kletba. Čekalo by vás šílenství nebo dokonce smrt. Plané řeči, řeknete si. Ovšem roku 1865 vytvořil známý umělec Josef Mánes (1820–1871) zdobenou kalendářní desku, která byla následně umístěna na věž Staroměstské radnice, do spodní části. O rok později u Mánese popuká duševní choroba. Když nemoc pokročila, šílený umělec měl neustále bloudit u orloje po nocích.

O orloji je tedy děsivých pověstí více než dost. Možná se jedná jen o výplody lidské fantazie, raději by si s ním neměl nikdo zahrávat. Už jenom proto, aby se památka zachovala i pro budoucí generace.

XXXXXXXXXXXXXXXXX

Podle jedné pověsti je pražský orloj silně spjat s osudem českého národa. Pokud se zastaví, je to s námi špatné. Už od doby svého vzniku je Staroměstský orloj spojován s okultismem. Nejznámější je asi pověst o mistru Hanušovi, který měl být jeho tvůrcem. Ten údajně zhotovil složitý stroj na zakázku pro pražské radní a následně byl konšely oslepen. To proto, aby už nikdy nebyl schopný něco podobného sestavit. Hanuš se za to však prý pomstil. Nechal se k orloji odvést a zničil kola, tedy samotné srdce astronomických hodin. Trvalo celé roky, než je dokázal někdo opravit. To byla ovšem pověst, historická fakta jsou jiná. Orloj měl sestrojit hodinář jménem Mikuláš z Kadaně (1350–1419), a to s pomocí výpočtů jednoho z předních učenců té doby, matematika Jana Šindela (1375–1456). To stojí v orlojnické knize, která byla objevena teprve v roce 1942. V ní bychom našli opis německé listiny z roku 1410, kde je uvedeno poděkování radnice právě Mikuláši z Kadaně za dobře odvedenou práci. Ten za odměnu dostal dům v Praze a také dobře zaplaceno.

magazin.cz

 

Odborníci označili legendu o Hanušovi za špatnou interpretaci dochovaných pramenů. Hanuš totiž skutečně existoval, byl však jenom správcem orloje, ne jeho stavitelem. Navíc správcovství vykonával až za několik desítek let po dostavění orloje. O prvních letech po uvedení hodin do provozu se však mnoho pramenů nezmiňuje. Nic tedy není jisté. Ještě v roce 1912 byste na orloji našli pamětní desku s nápisem, že jeho autorem je právě mistr Hanuš.

Existují však děsivější pověsti než ta o Hanušovi. Orloj má prý jakousi zlou moc. Není se čemu divit, vždyť je jeho vznik spojen s alchymisty, astrology a proroky. Všichni tito lidé prý ovládali magii a temné síly. Na mystičnosti hodinám přidávají také všechny jeho funkce. Nejedná se totiž o pouhé hodiny. Přináší informace i o astronomických cyklech, poloze Slunce a Měsíce. Prostý lid té doby v tom neviděl nic dobrého a spojil si vznik orloje se samotným ďáblem. Bez jeho pomoci by přeci nikdo nebyl schopný podobné dílo vytvořit. Tak vznikly historky, že je orloj vlastně okem ďáblovým a jakousi časomírou zla, která jenom odpočítává zbývající čas do konce světa. Někteří lidé se na stroj báli pohlédnout, protože věřili tomu, že může ovládnout jejich duši. Křesťanští hodnostáři se proto orloji raději úplně vyhýbali.

Jsou dávné tajemné příběhy pouhým výplodem nevědomosti a pověrčivosti? Nebo mají nějaký reálný základ? S jistotou lze říci, že orloj nebyl určen prostým lidem. Ve všech jeho funkcích se vyznali jenom učenci. Nabízí se otázka, proč jsou astronomické hodiny tedy umístěny zrovna na náměstí a ne na místě určeném pro učence, třeba v blízkosti univerzity. A to není jediná pozoruhodnost. Dnes z okének na orloji vystupují apoštolové. Původně v těchto místech však byla jakási tabulka, na které byli vyobrazeni planetární strážci jednotlivých hodin během dne. Tento údaj byl nezbytný pro provádění určitých magických i alchymistických rituálů.

magazin.cz

 

V jedné dávné české legendě se praví, že je orloj spjat s osudy naší země. Pokud se údajně hodiny zastaví, nevěstí to nic dobrého. K tomu však došlo v historii několikrát. Třeba o Silvestru v roce 2001 se zastavily jedny věžní hodiny. Snažil se nás orloj před něčím varovat? Možná ano, v srpnu následujícího roku naši zemi zasáhly katastrofické tisícileté povodně. Že by náhoda?

Před orlojem došlo dne 21. června 1621 k popravě 27 českých pánů, vůdců stavovského povstání. Useknuté hlavy byly po dlouhou dobu vystaveny na Mostecké věži. Poté byly lebky uloženy v Týnském chrámu, odkud však zmizely neznámo kam. Duše zemřelých prý nikdy nenalezly klid a každý rok se dne 21. června vrací k orloji. Údajně se zde má sejít všech 27 pánů, chvíli tu stojí a pozorují astronomické hodiny.

Asi nejznámější postavou orloje je kostlivec, tedy smrt. Jeho přítomnost má být jakýmsi mementem mori. Podle pověsti kostlivec svým kývnutím způsobí českému národu zlé časy, když se orloj na dlouhý čas zastaví. Této zkáze pak může zabránit pouze nevinný chlapec, který se narodil na Nový rok. Ten musí o půlnoci, když začnou opravené hodiny bít, přeběhnout Staroměstské náměstí od Týnského chrámu k radnici. Pokud přiběhne k orloji před posledním odbitím a trefí ještě kamenem kostlivce, neštěstí zemi nepostihne. K poslední delší poruše hodin došlo v dubnu roku 2011, kdy byl orloj opraven až po dvaceti dnech. Jaké neštěstí naší zemi postihne?

magazin.cz

 

Pokud byste chtěli změnit podobu orloje, ať už v dobrém či zlém smyslu, postihla by vás kletba. Čekalo by vás šílenství nebo dokonce smrt. Plané řeči, řeknete si. Ovšem roku 1865 vytvořil známý umělec Josef Mánes (1820–1871) zdobenou kalendářní desku, která byla následně umístěna na věž Staroměstské radnice, do spodní části. O rok později u Mánese popuká duševní choroba. Když nemoc pokročila, šílený umělec měl neustále bloudit u orloje po nocích.

O orloji je tedy děsivých pověstí více než dost. Možná se jedná jen o výplody lidské fantazie, raději by si s ním neměl nikdo zahrávat. Už jenom proto, aby se památka zachovala i pro budoucí generace.

Diskuze k článku:

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!